Když jsem loni na podzim poprvé ochutnal kvašenou limonádu od kamaráda, měl jsem pocit, že piju něco mezi kombuchou a zázračným lektvarem. Bylo to svěží, jemně perlivé, s bylinkami ze zahrádky. A v tu chvíli mi hlavou proletělo: Proč to nevyrábět doma ve velkém? Jenže ouha – domácí výroba není jen o pár sklenicích a trpělivosti. Potřebujete zařízení. A to něco stojí.
Přiznám se, že jsem ze začátku podcenil, kolik toho vlastně budu potřebovat. Myslel jsem, že si vystačím s hrncem a pár flaškami. Realita mě rychle vyvedla z omylu. A protože jsem nechtěl sáhnout do úspor určených na hypotéku, začal jsem hledat cestu, jak to finančně utáhnout. Nakonec jsem skončil u půjčky na zařízení. A tady je můj příběh – včetně toho, co bych dnes udělal jinak.
Proč jsem vůbec potřeboval půjčku
Kvašené bylinkové limonády nejsou jen tak. Aby byly bezpečné, chutné a hlavně konzistentní, potřebujete alespoň základní vybavení. Já jsem chtěl rovnou začít ve větším, protože jsem měl v plánu zásobovat místní farmářský trh a pár kaváren. Malý pokus doma v kuchyni by mi na to nestačil.
Sečteno podtrženo: startovní investice se vyšplhala na nějakých 80 tisíc korun. A to jsem ještě nemluvil o surovinách. Měl jsem tehdy na účtu asi třicet. Možnosti byly dvě – buď to odpískat, nebo si půjčit. Vybral jsem si druhou variantu.
Co všechno jsem musel pořídit
Tady je seznam věcí, které jsem reálně kupoval. Nejsou to žádné výmysly z internetových diskuzí, ale to, co mi fakt prošlo rukama:
- Fermentační nádoby s airlockem – skleněné, pětilitrové, celkem šest kusů. Každá vyšla na nějakých 900 Kč.
- Stáčecí zařízení a hadičky – abych limonádu přeléval bez kontaminace. Cena kolem 2 500 Kč.
- pH metr a refraktometr – bez toho se při kvašení ztratíte. Dohromady asi 3 200 Kč.
- Chladnička na druhé kvašení – malá komora, kterou jsem sehnal z druhé ruky za 6 000 Kč.
- Automatický plnič lahví – ten mě dostal. 12 000 Kč, ale ušetří hodiny práce a hlavně dělá konzistentní hladinu.
- Lahve a uzávěry – 500 kusů, plus korunky. Asi 4 500 Kč.
- Myčka na lahve – ne, ručně to fakt nejde. 9 000 Kč.
- Bylinky, cukr, sudy na vodu – první zásoba vyšla na 8 000 Kč.
Celkem tedy něco málo přes 60 tisíc. Zbytek do 80 šel na drobnosti, dopravu a nutné stavební úpravy v garáži, kterou jsem proměnil v mini výrobnu.
Jak jsem půjčku řešil
Nejdřív jsem zkoušel banku. Tam mě ale odmítli s tím, že nemám podnikatelskou historii a půjčka na „domácí výrobu limonád“ jim zněla jako koníček, ne byznys. Tak jsem se obrátil na nebankovní půjčky. A tady přišlo první velké ponaučení.
Nebankovní půjčka mi sice schválili během dvou dnů, ale úrok byl vyšší, než jsem čekal. Půjčil jsem si 70 tisíc na dva roky. Měsíční splátka vyšla na 3 400 Kč. Celkem jsem zaplatil o dost víc, než jsem si původně myslel. Na druhou stranu – bez těch peněz bych nezačal. A dnes už mám za sebou první sezónu, která mi půjčku skoro celou splatila.
Co bych dnes udělal jinak
Kdybych se rozhodoval znovu, udělal bych několik věcí jinak. Třeba bych nekupoval úplně všechno hned. Automatický plnič lahví byl super, ale první tři měsíce jsem ho mohl klidně nahradit ručním a ušetřit 12 tisíc. Taky bych si půjčil menší částku a dokoupil zařízení postupně z prvních tržeb. A hlavně – víc bych se ptal lidí, kteří už kvašené limonády vyrábějí. Ušetřilo by mi to spoustu slepých uliček.
Na druhou stranu nelituju. Půjčka mi dala možnost nastartovat něco, co mě baví a co