Když jsem se poprvé rozhodl, že budu točit animované filmy z recyklovaných kávových sítí, lidi si mysleli, že jsem se zbláznil. Co je na tom k nepochopení? Kávové sítě – ty jemné, pružné síťky, co drží hmotu v kávovarech – mají úžasnou texturu. Když je nasvítíš, chovají se jako hedvábná vlákna. A když je rozpohybuješ frame by frame, vznikne organický, skoro živý pohyb. Jenže abys něco takového natočil, potřebuješ studio. A studio, i to domácí, něco stojí. Tady je můj příběh o tom, jak jsem si na to půjčil a co jsem se přitom naučil.
Proč zrovna kávové sítě a proč zrovna půjčka
Nejdřív k materiálu. Kávové sítě sbírám od kaváren po celém městě. Většina jich skončí v koši, ale já je čistím, suším a barvím. Jsou lehké, dají se tvarovat a hlavně – jsou zadarmo. To je pro nízkorozpočtový animovaný film klíčové. Jenže samotný materiál je ta nejmenší položka. Potřeboval jsem kameru se stabilním snímkováním, pořádné světlo, stativ, kladívko na drátěnou konstrukci a hlavně prostor, kde to všechno můžu nechat rozložené třeba týden. A prostor v pronajatém bytě? Zapomeň.
Tak jsem začal počítat. Animační stůl, dvě LED panely, makro objektiv, časosběrný software, izolační desky na stěny. Dohromady něco přes šedesát tisíc. Neměl jsem je. A nechtěl jsem čekat dva roky, než našetřím. Půjčka na vybavení domácího studia mi přišla jako logický krok. Ne kvůli rozhazování, ale kvůli tomu, že bez toho se projekt nikdy neposune.
Co jsem si vlastně půjčil a co mě překvapilo
Vybral jsem si půjčku bez zajištění, splatnost tři roky, měsíční splátka kolem dvou tisíc. Nebylo to nic hrozného, ale pár věcí mě zaskočilo.
- Úrok není jediný náklad. Poplatek za vedení úvěru, pojištění schopnosti splácet, to všechno se nasčítá. Naštěstí mi to spočítali předem, takže žádné překvapení na konci.
- Půjčka na vybavení se posuzuje jinak než na auto. Banka chtěla vědět, k čemu to vybavení bude. Musel jsem doložit, že nejde o hobby, ale o projekt s výstupem. Stačil krátký popis a rozpočet. Žádná sláva.
- Největší problém nebyla půjčka, ale prostor. Půjčil jsem si peníze, ale pořád jsem neměl kde točit. Nakonec jsem si pronajal malý sklepní ateliér po bývalém fotografovi. Bylo to vlhké, ale s odvlhčovačem a izolací to šlo.
- Animační stolec s drážkou pro sklo. Místo kupování hotového za patnáct tisíc jsem si ho nechal vyrobit od truhláře za šest. Ušetřené peníze šly do světel.
- Dvě LED panely s regulací teploty chromatičnosti. Kávové sítě mění barvu podle světla. Bez toho bych nedokázal držet konzistentní tón mezi záběry.
- Makro objektiv 60 mm. Půjčil jsem si ho nejdřív na testování, pak koupil z druhé ruky. Na sítě je ideální.
- Software na stop-motion. Dragonframe je drahý, ale měsíční pronájem mě vyšel na pár stovek. Půjčka mi dala prostor ho používat legálně a bez omezení.
- Zvukový rekordér a mikrofon. Animace bez zvuku je poloviční. Kávové sítě šustí, praskají, když je ohneš. To je zvuk, který nikde jinde nenajdeš.
Jak jsem vybavení vybíral, aby to nebyla zbytečná investice
Půjčka ti nedá rozum. Spousta lidí si půjčí na blbosti a pak splácí pět let kameru, kterou použili dvakrát. Já jsem měl jasný plán: každá koruna musí jít do věci, která zůstane použitelná i po dokončení filmu. Tady je můj seznam, co se vyplatilo:
Na co si dát pozor, když si půjčuješ na vybavení
Nejsem finanční poradce, ale mám za sebou jednu půjčku a pár chyb. Tady jsou věci, které bych udělal jinak nebo které se vyplatilo hlídat.
- Nepůjčuj si víc, než potřebuješ. Zní to banálně, ale když vidíš, že ti schválí sto tisíc, máš chuť vzít všechno. Já vz