Před dvěma lety jsem seděl v pronajatém bytečku na Žižkově, kolem mě hromady odstřižků z látek, které mi zbývaly po šití povlaků na polštáře, a v hlavě jediná myšlenka: chci dělat animované filmy. Jenže z čeho? Starý foťák, žádné světlo, žádný stativ, a půjčka? Ta mě tehdy děsila víc než cokoli jiného.
Dneska už mám za sebou tři krátké animované filmy, které vidělo přes sto tisíc lidí, a všechny postavy v nich jsou vyrobené z recyklovaných textilních odstřižků. A ano, začalo to půjčkou. Nebyla to žádná megalomanská suma, ale i tak jsem si ji musel obhájit sám před sebou. Tady je můj příběh – a hlavně praktické rady, jak na to, když se do něčeho podobného chcete pustit taky.
Proč zrovna hadry a animace?
Textilní odstřižky jsou pro animaci naprosto geniální materiál. Jsou levné (často úplně zdarma od krejčích nebo z second handů), mají skvělou texturu, která na kameře vypadá úžasně, a hlavně – jsou nekonečně variabilní. Můžete je muchlat, stříhat, barvit, vrstvit. A když animujete stop-motion, oceníte, že se hýbou přesně tak, jak potřebujete.
Jenže aby to vypadalo profesionálně, potřebujete vybavení. A to něco stojí.
Co mi vlastně chybělo
- Kamera s manuálním ostřením – mobil to nezvládne, potřebujete mít kontrolu nad expozicí snímek po snímku.
- Stabilní stativ s mikroposuvem – bez toho se vám záběr rozklepe a celé dílo jde do kopru.
- Světla a difuzéry – textil má tendenci dělat stíny, které vypadají jako z noční můry.
- Software na stop-motion – Dragonframe není zadarmo, ale je to standard.
- Pracovní stůl a pozadí – tedy něco, co nebude vypadat jako kuchyňská linka.
- Komerční půjčka – nejrychlejší, ale nejdražší. Pokud splácíte delší dobu, zaplatíte klidně o třetinu víc.
- Půjčka od známých – ano, funguje to, ale musíte mít jasný splátkový kalendář. Já si půjčil od dvou lidí a oba chtěli vidět, že to myslím vážně.
- Mikrogranty a crowdfunding – trvá to, ale peníze jsou „čisté“ a často přijdou i s podporou komunity.
- Půjčka na konkrétní projekt – některé platformy nabízí půjčky na kreativní projekty s nižším úrokem, pokud doložíte plán.
- Bazarová zrcadlovka s manuálním režimem – Canon 600D, 4 tisíce. Dnes bych šel do něčeho lepšího, ale na začátek stačila.
- Stativ Manfrotto s mikroposuvem – 3 tisíce z Aukra. Tohle byla nejlepší investice.
- Dva LED panely s difuzéry – 2,5 tisíce z Číny. Fungují dodnes.
- Dragonframe – studentská licence, 2 tisíce. Bez toho bych animoval v něčem, co mě přivede k šílenství.
Součet? Něco mezi 25 a 40 tisíci korunami, když jdete po bazarech a nekupujete nové věci. Pro mě to tehdy byly tři měsíce života.
Jak jsem se rozhodoval o půjčce
První instinkt byl jít do banky. Jenže tam vám na „chci dělat animované filmy z hadrů“ nikdo nic nedá, maximálně tak spotřebitelský úvěr s úrokem, který mě přivedl k pláči. Takže jsem začal hledat jinak.
Co jsem zjistil o možnostech
Já nakonec zkombinoval půjčku od kamaráda (15 tisíc) s malým crowdfundingem na Startovači (12 tisíc) a zbytek jsem dokoupil z toho, co jsem ušetřil na jídle. Ne, není to vzorný finanční plán, ale bylo to reálné.
Na co jsem dal peníze jako první
Zbytek šel na látky, nitě, lepidlo a kafe. Hodně kafe.
Co bych udělal jinak
Kdybych měl možnost vrátit se o dva roky zpět, udělal bych asi tři věci jinak. Za prvé – půjčil bych si víc a koupil lepší kameru hned. Za druhé – našel bych si mentora, který už animaci dělá, a ušetřil bych si hromadu slepých uliček. Za třetí – neřešil by