Když jsem se poprvé zmínil kamarádům, že budu kvasit kdoule s tymiánem, koukali na mě jak na blázna. Kdoule? Vždyť je to tvrdé jak kámen a kyselé, že to ani pes nežere. A tymián do nápoje? No, přiznám se, že první várka dopadla tak nějak… zajímavě. Ale druhá už byla jiná káva. Vlastně jiný kvas. A právě u té druhé várky mi došlo, že bez pořádného vybavení to nepůjde.
Proč zrovna kdoule a tymián
Kdoule mají úžasnou strukturu – hodně pektinu, hodně tříslovin a aroma, které se při kvašení rozvine do něčeho mezi hruškou, kdoulí a trochou medu. Tymián tomu dodá bylinný podtón, který to celé posune z „obyčejného ovocného kvasu“ na něco, co chcete nabídnout návštěvě a pak se tvářit skromně, když se ptají na recept.
Jenže kdoule jsou tvrdé. Fakt tvrdé. Pokud je budete lisovat ručním lisem na jablka z půjčovny za pár stovek, budete tam stát hodinu a modlit se, aby to vydržel ten plastový šroub. Věřte mi, mám to zkušenost.
Co jsem zjistil o půjčce vybavení
Nejdřív jsem zvažoval, že si všechno koupím. Pak jsem si spočítal, kolik by mě stál pořádný drtič ovoce, nerezový lis, kvasná nádoba s airlockem a plnička na lahve. A řekl jsem si, že než utratím patnáct tisíc za koníček, který možná skončí u třetí várky, zkusím půjčovnu.
A dobře jsem udělal. Půjčovny vínohradnických a moštárenských potřeb dnes půjčují úplně všechno – od drtiče na ovoce přes hydraulický lis až po nerezové tanky s regulací teploty. Cena za víkend se většinou pohybuje v řádu stovek až nízkých tisíců, což je proti nákupu směšné.
Na co si dát pozor při půjčce
- Rezervujte dopředu – na podzim, kdy vrcholí sezóna, jsou lisy a drtiče pryč během pár dní. Já volal v srpnu a už jsem měl štěstí, že mi zbyl jeden kus.
- Zeptejte se na čištění – některé půjčovny vyžadují vrácení vyčištěného zařízení, jiné si účtují poplatek za sanitaci. Zjistěte to předem, ať vás nepřekvapí faktura.
- Zkontrolujte těsnění – u kvasných nádob a sudů je těsnění to první, co odchází. Při převzetí si prohlédněte, jestli není popraskané, a nechte si to zapsat do předávacího protokolu.
- Domluvte si prodloužení předem – když kvašení potřebuje o týden déle (a u kdoulí to klidně může být), je lepší mít domluvenou variantu, než řešit paniku poslední den.
Moje sestava na kdoulový kvas
Na druhou várku jsem si půjčil drtič ovoce s nerezovým košem, hydraulický lis na ovoce a nerezový kvasný sud s poklopem a airlockem. Doma jsem měl jen demižony a sklenice, což na deset litrů kvasu prostě nestačí – kvas potřebuje prostor, aby nevybublal přes okraj, a potřebuje stabilní teplotu.
Hydraulický lis byl game changer. Kdoule prošly drtičem, pak lisem a šťávy bylo najednou dvakrát víc než u ručního lisu, a to za zlomek času. Tymián jsem přidal čerstvý, jen pár větviček na deset litrů, a nechal kvasit při osmnácti stupních tři týdny. Výsledek? Nápoj, který chutná jako podzim v láhvi.
Kolik to celé stálo
Půjčka na tři dny mě vyšla na necelé dva tisíce. K tomu kdoule od známého ze zahrady (pár stovek, spíš symbolicky), tymián ze záhonu, cukr a kvasinky. Celkem jsem se vešel do tří tisíc a měl jsem deset litrů nápoje, který bych v obchodě nesehnal. Kdybych si vybavení kupoval, návratnost by byla až po mnoha várkách – a to pořád nevím, jestli u kdoulí zůstanu.
Takže pokud přemýšlíte o domácím kvašení něčeho netradičního, půjčovna je rozumný první krok. A kdoule s tymiánem? Zkuste to. První várka vás možná zklame, ale ta druhá už bude stát za to.