Ještě před pár lety bych se smál, kdyby mi někdo řekl, že budu doma stavět dřevěné dinosaury s pohyblivými čelistmi. Dneska mám v garáži tři rozestavěné raptory, hromadu pilin v ponožkách a jednu úvěrovou smlouvu, kterou jsem si musel vzít, abych to vůbec rozjel. A víte co? Nelituju ani koruny.
Jak jsem se do toho vůbec dostal
Začalo to nevinně. Syn dostal k narozeninám knížku o mechanických dinosaurech a já si řekl, že mu jednoho vyřežu. Jenže když jsem zjistil, co všechno k tomu potřebuju, málem jsem to zabalil. Pásová pila, pořádná frézka, soustruh na kloubky čelistí, svěrky, kvalitní vrtačka… moje stará čínská vrtačka z devadesátek by to nezvládla ani omylem.
Proč půjčka a ne šetření
Mohl jsem rok šetřit a pak začít. Ale znáte to – když vás něco chytne, chcete začít hned. Navíc jsem měl rozjetou zakázku od známého, který viděl můj první prototyp a chtěl tři kusy pro svou kavárnu. Takže jsem potřeboval vybavení hned, ne za rok.
Prošel jsem si pár nabídek a nakonec vzal půjčku na vybavení domácí dílny. Nebyla to velká částka, asi jako ojetá Felicie, ale stačilo to na solidní základ.
Co jsem za to pořídil
- Pásovou pilu na přesné řezy – bez ní bych ty čelisti nevykouzlil
- Stolní frézku se sadou fréz
- Ponornou pilu na vnitřní výřezy
- Pořádný svěrák a sadu svěrek
- Digitální posuvku – tu jsem podcenil a pak litoval
- Hromadu kvalitní březové překližky
- Koupil bych si hned lepší svěrky – ty levné kloužou a ničí materiál
- Nešetřil bych na pilových listech, tupý list je nejdražší věc na světě
- Udělal bych si pořádný odsávání pilin dřív, než mi to zavalí celou garáž
Pohyblivé čelisti – kde to bolí
Největší oříšek nejsou samotné čelisti, ale mechanismus, který je ovládá. Musí být dost citlivý, aby se dalo plynule „kousat“, a zároveň dost pevný, aby to přežilo dětské ruce. Nakonec jsem použil kombinaci táhel a malých dřevěných ozubených kol, která jsem si vyřezal sám.
Tady se hodila ta frézka. Bez ní bych ozubení nedokázal udělat dost přesně a všechno by se zasekávalo. První pokus skončil tak, že dinosaurus otevřel tlamu a už ji nezavřel. Syn se smál, já ne.
Pár věcí, které bych udělal jinak
Vyplatilo se to?
První zakázka se zaplatila skoro sama a syn má doma dinosaura, který skutečně hýbe čelistí, když ho držíte za páčku na hřbetě. Sousedé si myslí, že jsem blázen, manželka si na piliny na podlaze už zvykla. A já mám konečně dílnu, o které jsem roky mluvil jen u piva.
Jestli o něčem podobném uvažujete, řeknu vám jednu věc: půjčka má smysl jen tehdy, když víte, že vám vybavení vydělá nebo aspoň zaplatí sebe sama. U mě to vyšlo. Ale znám kluky, kteří si půjčili na mašiny, udělali jednoho koníčka a teď splácejí frézku, na kterou se práší. Takže hlavu vzhůru a počítat.