Když jsem poprvé viděla textilní obraz z recyklovaných rybářských sítí, byla jsem hotová. Visel v malé galerii na Kraji Vysočina, měl strukturu, jakou jsem nikdy předtím neviděla, a přitom byl vyrobený z odpadu, který se jinak povaluje na dně oceánů nebo hnije na skládkách. Tehdy jsem si řekla, že to prostě musím zkusit. Jenže ouha – doma jsem měla jen nůžky po babičce a starý šicí stroj, který pamatuje první republiku. Na pořádný projekt to nestačilo. A tady začíná můj příběh o půjčce na pomůcky, který by se mohl hodit i vám.
Proč mě recyklované sítě tak chytly
Rybářské sítě jsou vlastně super materiál. Jsou pevné, mají zajímavou texturu a dají se barvit, plést, přišívat i tavit. Když se do toho pustíte, zjistíte, že vytvořit textilní obraz není žádná nobl záležitost pro vyvolené. Jen potřebujete správné nástroje. A ty nejsou zrovna levné, pokud nejdete cestou kompromisů.
Co vlastně potřebujete na domácí tvorbu
Než jsem začala shánět půjčku, sedla jsem si a sepsala si, co mi doma chybí. Tady je můj seznam, který se po pár pokusech a omylech ustálil:
- Speciální nůžky na technické materiály – ty obyčejné se tupí po pár střizích. Sítě jsou prostě tvrdší.
- Šicí stroj se silným motorem – ideálně s nastavitelným podáváním. Můj starý stroj síť zvládl, ale jehly lámal jednu za druhou.
- Ruční jehly na kůži nebo plachtovinu – ano, i ruční práci se nevyhnete, hlavně u detailů.
- Barvy a fixy na syntetické materiály – sítě nenasáknou běžnou akrylovou barvu. Chce to něco agresivnějšího.
- Rám nebo pevnou podložku – dřevěný rám není jen estetická věc, drží obraz pohromadě.
- Ochranné pomůcky – respirátor a rukavice. Při tavení a barvení se uvolňují svinstva, která nechcete dýchat.
- Vyplatilo se: Pořádný šicí stroj (asi 7 500 Kč). Zvládne i jiné materiály než sítě, takže využiju i na běžné šití.
- Vyplatilo se: Sada kvalitních nůžek a kleští (2 000 Kč). Tupé nůžky vás přivedou k šílenství.
- Vyplatilo se: Barvy a fixy na syntetiku (1 800 Kč). Sice dražší, ale drží a nebledne.
- Moc ne: Speciální tavná pistole za 1 200 Kč. Použila jsem ji dvakrát a pak mi přišla zbytečná. Šlo to i bez ní.
- Moc ne: Předražený dřevěný rám z galerijního obchodu. Stačí zajít do hobby marketu a koupit levnější.
Jak jsem řešila financování
Přiznám se bez mučení: našetřeno jsem na to neměla. A nechtěla jsem čekat rok, než si všechno postupně koupím. Tak jsem začala googlit půjčky. A narazila jsem na dvě možnosti, které mi nakonec pomohly.
Klasická bankovní půjčka? Zapomeňte, pokud nejste zaměstnanec roku
Zašla jsem do své banky. Paní za přepážkou se na mě usmála, ale když jsem řekla, že jsem OSVČ a potřebuju půjčku na „výtvarné pomůcky“, tvářila se, jako bych žádala o hypotéku na hrad. Chtěli výpisy, potvrzení, ručitele. A úrok? Pořád se to dalo, ale papírování mě odradilo.
Mikropůjčka nebo půjčka od platformy? Rychlejší, ale pozor na podmínky
Pak jsem zkusila online platformy. Některé nabízely půjčku do 30 000 Kč bez doložení příjmů. To znělo lákavě. Ale pozor – úroky a poplatky umí pěkně vylétnout. Nakonec jsem si vzala menší půjčku u ověřené nebankovní společnosti, kterou mi doporučila kamarádka. Půjčila jsem si 18 000 Kč, splatila za rok. A nelituju.
Co jsem si za půjčku pořídila a co se vyplatilo
Tady je moje osobní zkušenost s tím, co fakt potřebujete a co je jen hezký doplněk, který budete používat dvakrát za život: