Ještě před dvěma lety bych se smála, kdyby mi někdo řekl, že budu stát v kuchyni s hrncem včelího vosku, špachtlí v ruce a rozpočtem, který bych si dřív nedovolila ani na dovolené. Dneska mám doma dílničku, vůni medu po celém bytě a taky jednu půjčku, o které jsem si myslela, že ji nikdy nebudu potřebovat. A víte co? Nelituju.
Začalo to nevinně – jedním svícnem a zvědavostí
Předloni na Vánoce jsem dostala od tety sadu na výrobu svíček. Nic velkého, jen pár knotů, forma a kousek žlutého vosku. První svíčka byla křivá, knot mi shořel dřív než vosk, ale ta vůně, když se vosk rozpouštěl, mě dostala. Začala jsem googlit, číst zahraniční blogy, objednávat vzorky vosku od místních včelařů. A taky přírodní pigmenty – protože jsem nechtěla žádné umělé barvy, chtěla jsem svíčky, které budou mít barvu jako odpolední slunce nebo rzivý podzimní list.
Jenže vosk není levný. Ani pigmenty. A když chcete dělat svíčky, které vypadají profesionálně, potřebujete formy, teploměr, váhu, pořádný hrnec na vodní lázeň, knoty různých velikostí, stojánky, etikety. Najednou jsem se dívala na nákupní košík za šest tisíc a věděla, že na to teď prostě nemám.
Proč jsem si místo kreditky vzala půjčku na pomůcky
Můžete namítnout, že bych mohla začít malinko a dokupovat postupně. Jenže já měla jasnou představu – chtěla jsem dělat svíčky z čistého včelího vosku s ručně mletými pigmenty, které bych mohla prodávat na místních trzích a možná i online. A na to potřebujete mít aspoň základní sadu, která drží pohromadě. Když vám chybí jedna forma nebo máte jen dva druhy pigmentů, vaše kolekce je chudá a zákazník to pozná.
Půjčka na pomůcky pro domácí výrobu svíček mi přišla jako rozumný kompromis. Vzala jsem si deset tisíc, splatila za rok, a mezitím jsem prodala tolik svíček, že se mi to vrátilo i s úrokem. Není to žádná sláva, ale pro mě to byl start. A hlavně – nebála jsem se do toho jít.
Co všechno jsem z půjčky pořídila
- Profesionální teploměr na vosk – bez něj se nedá pracovat, vosk má úzké rozmezí teplot, kdy se dá barvit a kdy už se přepaluje.
- Sadu silikonových forem – od klasických válců po geometrické tvary. Jedna kvalitní forma vydrží stovky odlitků.
- Přírodní pigmenty – oxid zinečnatý, okrová hlinka, karmín z košenily, zelená z chlorofylu. Každý pigment se chová jinak, některé potřebují vyšší teplotu, jiné se ve vosku srazí.
- Voskové knoty s pletenou bavlnou – různé tloušťky podle průměru svíčky. Tohle je alchymie sama o sobě.
- Etiketovač a obaly – protože první dojem prodává. A taky jsem chtěla, aby svíčky vypadaly jako dárek, ne jako domácí pokus.
Jak jsem se učila s pigmenty – a co bych dnes udělala jinak
První svíčka s okrovou hlinkou dopadla hrozně. Hlinka se mi usadila na dně, svíčka byla nahoře žlutá a dole hnědá. Musela jsem ji přetavit. Naučila jsem se, že přírodní pigmenty je lepší rozmíchat v malém množství rozehřátého vosku nebo v pár kapkách jojobového oleje, než je přidám do hlavní dávky. A taky že méně je někdy více – jedna lžička pigmentu na kilo vosku stačí na jemný odstín, dvě už jsou moc a vosk ztrácí vůni.
Dneska mám vyzkoušené kombinace, které prodávám nejvíc: medově žlutou s kouskem kurkumy, růžovou z karmínu a špetky kaolinu, zelenou z mladého ječmene. Lidé na trzích se mě ptají, jestli to není chemie. Říkám jim, že ne, že je to hlína, košenila a chlorofyl. A oni kupují.
Na co si dát pozor, když si berete půjčku na tohle podnikání
- Půjčka není jen tak. I když je to „jen“ deset tisíc, měsíční splátka vám sedne do rozpočtu. Já jsem si ji nastavila na dobu, kdy jsem věděla, že budu mít tržby z trhů – tedy na podzim a před V