Loni na podzim mi sousedka přinesla dvě bedny padaných jablek ze zahrady a já měla hlavu plnou nápadů. Chtěla jsem zkusit fermentované jablečné pasty s celerem — takovou tu sladko-slanou záležitost, co se hodí k sýrům a pečenému masu. Jenže ouha: doma jsem měla jeden zavařovací hrnec po babičce, tři sklenice od okurek a nulovou zásobu fermentačních nádob. A tady začíná moje anabáze s půjčkou na pomůcky, o kterou se s vámi chci podělit, protože věřím, že v tom nejste sami.
Proč jsem vůbec řešila půjčku na pomůcky
Na první pohled to zní jako banalita. Kdo chce doma fermentovat, koupí si pár sklenic a hotovo. Realita je ale jinde. Pořádná fermentace ovoce a zeleniny chce kyslík, stálou teplotu a hlavně nádoby, které těsní, ale zároveň umí odpustit přetlak. A když se do toho pustíte ve větším — já chtěla hned čtyři várky, protože sezona jablek je krátká — zjistíte, že nákup výbavy vyjde na tisíce. Fermentační hrnce se vzduchovou uzávěrou, sklenice s patentem, kvasicí zátky, závaží na zatížení… a najednou koukáte na částku, za kterou byste měli půlku kuchyně.
Tak jsem si řekla, že to zkusím jinak. Půjčka na pomůcky mi přišla jako rozumný kompromis — nechci kupovat hromadu věcí, které použiju dvakrát za rok, ale zároveň nechci sedět na zadku a čekat, až našetřím. A upřímně? Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem v kuchyni udělala.
Co všechno jsem si půjčila a proč
Nejdřív jsem si udělala seznam. Nechtěla jsem půjčovat naslepo, protože pak člověk platí za věci, které nakonec vůbec nepoužije. Tady je to, co se mi osvědčilo a co bych doporučila i vám:
- Fermentační sklenice s patentem — klasika, kterou najdete v každé lepší půjčovně kuchyňského vybavení. Potřebovala jsem jich aspoň šest, protože pasty zrají různě dlouho a nechcete míchat várky.
- Skleněná závaží na zatížení — bez těch to nejde. Jablka i celer musí být ponořená pod nálevem, jinak vám to na povrchu chytne plíseň a celá práce přijde vniveč.
- Kvasicí zátky s vodním uzávěrem — ty jsem si půjčila tři a dodnes lituju, že jsem si nekoupila vlastní. Jsou levné a strašně užitečné.
- Kuchyňská váha s přesností na gramy — moje stará váha měřila, jak se jí zachtělo. U fermentace soli a cukru záleží na každém gramu.
- Velký kvasný hrnec — půjčila jsem si keramický s vodním uzávěrem a byla to láska na první pohled. Na první várku jsem ho ale nepotřebovala, takže pozor na přehnané půjčky.
Jak půjčka probíhala prakticky
Nejdřív jsem googlila půjčovny ve svém okolí a našla jsem jednu, která se specializuje na domácí gastronomii. Měli tam i věci na fermentaci, což mě mile překvapilo. Domluvila jsem se telefonicky, poslala zálohu a druhý den si vyzvedla bednu vybavení. Cena byla rozumná — za měsíc půjčení jsem zaplatila zhruba tolik, co bych dala za dvě nové fermentační sklenice.
Co bych ale poradila každému, kdo do toho jde: pečlivě si prohlédněte výbavu při převzetí. Já si doma všimla, že jedna sklenice měla drobný škrábanec na hrdle, což mi dělalo problémy s těsněním. Půjčovna mi ji ochotně vyměnila, ale kdybych si toho nevšimla hned, mohla jsem mít problém při vracení. Fotky a zápis do předávacího protokolu jsou vaši nejlepší kamarádi.
Jak to dopadlo s pastami
První várka byla katastrofa. Ne kvůli pomůckám, ale kvůli mně — dala jsem moc soli a celer se v tom ztratil. Druhá várka už byla lepší. A třetí? Ta měla přesně tu chuť, kterou jsem hledala: sladká jablka, výrazný celer, jemný kyselý podtón z fermentace. Přesně to jsem chtěla mít na stole k večeři s čerstvým chlebem a kozím sýrem.
Když jsem vybavení vracela, bylo mi to skoro líto. Ale zárove