Když jsem před třemi lety začal stavět elektrické kytary ze starých palet a vyřazeného nábytku, myslel jsem si, že největší problém bude sehnat dost kvalitního dřeva. Haha. Dřevo byla ta nejjednodušší část – stačilo se domluvit s lidi na sběrném dvoře a občas zajet do staré truhlárny. Skutečný kámen úrazu přišel ve chvíli, kdy jsem zjistil, že bez pořádné frézky, pásové brusky a slušné vrtačky se prostě nehnu z místa. A tyhle stroje něco stojí.
Půjčka na nástroje pro domácí výrobu elektrických kytar z upcyklovaného dřeva není úplně typický finanční produkt, ale nakonec se ukázalo, že existuje víc cest, než jsem čekal. Tady je moje zkušenost – bez růžových brýlí, včetně pár slepých uliček.
Proč jsem vůbec řešil půjčku
První kytaru jsem postavil s vypůjčeným nářadím od kamaráda truhláře. Jenže půjčovat si pokaždé frézku na tři týdny nejde donekonečna. A když jsem chtěl dělat tři kytary ročně, potřeboval jsem vlastní dílnu. Rozpočet? Směšný. Měl jsem našetřeno něco málo přes dvacet tisíc, což stačilo tak na slušnou ruční elektrickou vrtačku a hromadu brusného papíru.
Jenže bez:
- horní frézky (minimálně 8 000 Kč i za použitou),
- pásové brusky na dřevo (dalších 6 000 až 12 000 Kč),
- pořádné okružní pily nebo pásové pily (10 000+ Kč),
- svěráků, hoblíků, dlát a měřidel (další tisíce),
se prostě elektrická kytara z upcyklovaného dřeva staví strašně pomalu a nepřesně. A nepřesnost u krku a kobylky znamená, že kytara neladí. To je pak celé snažení k ničemu.
Možnosti půjčky, které jsem zvažoval
1. Klasická bankovní půjčka na cokoliv
Zašel jsem do své banky. Paní mi řekla, že půjčka na „výrobní prostředky pro domácí kutění“ je pro ně prostě spotřebitelský úvěr. Úrok kolem 7–9 % ročně, ale chtěli ručení nebo aspoň doložitelný příjem. Jako OSVČ na vedlejší činnost s občasnými příjmy z prodeje kytar to nebylo nemožné, ale papírování mě málem odradilo. Schválili mi 60 000 Kč, ale trvalo to tři týdny.
2. Půjčka od známého nebo rodiny
Zkoušel jsem to. Půjčit si od tchána 50 000 Kč na „nějaké nářadí“ – to bylo na Vánoce téma, které radši rychle utichlo. Ne že by nechtěl, ale nechtěl jsem já. Dluh u rodiny mění vztahy. A když se nedaří, je to dvojnásob trapné.
3. Leasing na stroje
Některé půjčovny nářadí nabízejí i finanční leasing na nové stroje. Pro mě to bylo zbytečné – nová frézka za 25 000 Kč? To radši dvě použité za stejnou cenu. Leasing mi přišel jako overkill pro domácí dílnu.
4. Mikropůjčka nebo půjčka ze sdílené ekonomiky
Tady jsem narazil na zajímavou věc. Existují platformy, kde si můžete půjčit peníze od lidí, kteří podporují „makerské“ projekty. Není to typický P2P lending, spíš komunitní záležitost. Narazil jsem na ni přes české facebookové skupiny o upcyklaci nábytku. Půjčil jsem si 30 000 Kč od tří lidí, dohromady za 5% úrok, splatnost dva roky. Bez banky, bez registru. Jen jsme sepsali smlouvu a já jim posílal fotky z výroby jako důkaz, že peníze jdou tam, kam mají.
Co bych udělal jinak
Kdybych do toho šel znovu, nezačal bych půjčkou na nástroje. Začal bych půjčovnou nářadí. V Praze a Brně jich pár je a za 300 Kč na den si půjčíte frézku, kterou byste jinak kupovali za 15 000. Postavil bych první tři kytary v půjčovně, zjistil, co mi fakt sedí, a teprve pak šel do půjčky na konkrétní stroje.
Druhá věc: nesnažil bych se půjčit na „všechno najednou“. Koupil bych jednu dobrou frézku a zbytek dokupoval postupně z peněz z prodeje kytar. Dluh se pak