Jak jsem přišel k nápadu chovat jedlý hmyz
Seděli jsme s kamarádem na pivu a bavili se o tom, kam se posouvá potravinářský průmysl. On dělá v ekologii, já zase rád experimentuju v kuchyni. „Víš, že cvrččí mouka má víc bílkovin než hovězí?“ hodil na mě. Zasmál jsem se, ale za týden jsem už objednával první chovné boxy. Problém nastal, když jsem zjistil, kolik stojí profesionální sušička, drtič a vyhřívané terárium. Moje úspory nestačily ani na polovinu.
Proč běžný účet nestačí
Myslel jsem, že to dám z výplaty. Pak jsem ale narazil na ceny: profesionální inkubátor na vajíčka cvrčků stojí kolem 15 000 Kč, průmyslová sušička na hmyz dalších 25 000 Kč a k tomu hygienické boxy, krmivo a topné kabely. Když jsem to sečetl, vyšlo mi něco přes 60 000 Kč. Bez půjčky bych to nestihl ani za tři měsíce. A mezitím by mi chovy v provizorních plastových krabicích chcíply na vlhkost.
Jak probíhá schvalování takové půjčky?
Byl jsem připravený na to, že banka bude kroutit hlavou. „Chcete půjčit na chov švábů?“ ale realita byla jiná. Stačilo doložit:
- Podrobný business plán – kolik hmyzu vyprodukuju za měsíc, komu to prodám (krmivářské firmy, místní chovatelé plazů, výrobci proteinových tyčinek)
- Cenové nabídky na vybavení – faktury z e-shopů, abych dokázal, že zařízení opravdu existuje a má reálnou cenu
- Fotku a popis současného zázemí – ukázal jsem jim, že mám prostor, který můžu přizpůsobit, i když v něm zrovna rekonstruuju
- Půjčka na podnikání – nižší úrok, ale víc papírování a nutnost doložit příjmy z daňového přiznání
- Úvěr z hypotéky – když máte dům s volnou místností, můžete si půjčit na rekonstrukci, ale hmyzí farma není zrovna standardní „vestavba“
- Leasing – na dražší stroje jako sušička, ale na baňky a boxy se to nevyplatí
Překvapilo mě, že mě bankéř vzal vážně. Ptal se na detaily, jako jestli plánuju prodávat hmyz na lidskou spotřebu, nebo jen jako krmivo. Rozdíl v legislativě je totiž propastný. Na lidskou spotřebu potřebujete certifikaci, na krmivo stačí běžná veterinární kontrola.
Typy úvěrů, které jsem zvažoval
Nakonec jsem vybral spotřebitelský úvěr na cokoliv – žádné vázání na projekt. Jiné možnosti byly:
Zvolil jsem klasický úvěr na 50 000 Kč s fixní sazbou na tři roky. Měsíční splátka mě vyšla na 1 600 Kč, což bohatě utáhnu z prodeje prvních várky.
První splátka a první cvrččí tyčinky
Po třech měsících od schválení půjčky jsem měl první sklizeň. Sušil jsem cvrčky v nové sušičce, mlel na mouku a pekl energetické tyčinky. První dvě stovky kusů jsem rozdal sousedům. Výsledek? Někteří se tvářili divně, ale pět lidí si objednalo další. Z jedné dávky (cca 500 g sušeného hmyzu) mám čistý zisk kolem 250 Kč. Při dvou dávkách měsíčně to není závratné, ale splátku to pokryje s rezervou.
Co bych dělal jinak
Kdybych tenkrát věděl víc, zařídil bych si větší úvěr rovnou na výrobní linku s automatickým krmením. Ruční manipulace zabere spoustu času. A hlavně – vůbec bych se nebál banky říct, že chci pěstovat hmyz. Dnes už existují specializované programy pro agritech, ale v roce 2023 by se mi smáli. Moje zkušenost? Když ukážete čísla a seriózní plán, i cvrččí farma může být pro banku normální byznys.