Přiznám se, že první pokus o tavené sklo dopadl jako katastrofa. Respektive – sklo se tavilo krásně, bublinky byly dokonalé, ale moje peněženka u toho dostávala infarkt. Kdo si někdy zkusil vyrobit dekorativní svícen z taveného skla, ví, že to není jen tak. Není to jako uhodit kladívkem do mědi a hotovo. Tady potřebujete pec, která umí pálit při teplotách kolem osmi set stupňů, potřebujete sklářskou píšťalu nebo aspoň keramickou formu, a hlavně potřebujete spoustu pokusů, které skončí v koši. A právě tady začíná můj příběh o tom, proč jsem si vzala půjčku na nástroje, a proč byste se neměli bát to udělat taky.
Nejdřív to spočítám, pak se nadchnu
Když jsem si řekla, že začnu dělat svícny na prodej, udělala jsem si seznam. Nejdřív jsem si myslela, že mi stačí obyčejná trouba. To byl omyl číslo jedna. Běžná trouba zmákne maximálně tak pečené kuře, ne sklo. Potřebovala jsem malou tavicí pec, která se vejde do garáže, ale i tak stála skoro dvacet tisíc korun. K tomu jsem potřebovala formy ze speciálního materiálu, který nepraská, a ty stojí od dvou tisíc za kus. A pak je tu materiál – barevné skleněné tyčinky, frita, prášky na barvení. Když jsem sečetla všechno dohromady, přišlo mi, že mi chybí asi třicet tisíc.
Jenže já jsem to nechtěla vzdát. A tady jsem si řekla, že je lepší si vzít půjčku, než abych si kupovala jen polovinu vybavení a pak zjistila, že to stejně nefunguje. Víte, jaké to je? Koupíte si tu nejlevnější pec, co najdete, a ona se ani nedokáže zahřát rovnoměrně. Sklo se sice roztaví, ale na jedné straně je nedopečené a na druhé přepálené. To pak děláte deset pokusů a stejně vyhodíte všechny peníze za materiál. Takže jsem si řekla – buď to udělám pořádně, nebo vůbec.
Na co přesně jsem půjčku použila
Nebudu vám tady psát, že jsem si půjčila na celý nový ateliér. To ne. Šlo mi o to, abych měla funkční základ. Vypsala jsem si to na papír, a když jsem to viděla černé na bílém, věděla jsem přesně, kam peníze poputují.
- Tavicí pec s programátorem. Tohle je ta nejdražší položka. Půjčka mi umožnila koupit pec s regulací teploty, která umí zpomalené chlazení, aby sklo nepraskalo. Bez toho to nejde.
- Keramické a sádrové formy. Nejdřív jsem si chtěla vyrobit formy sama z hlíny, ale to je věda na měsíce. Raději jsem koupila tři základní formy na kulatý a válcový svícen.
- Skleněná frita a tyčinky. Tady jsem nešetřila a koupila si kvalitní české sklo. Věřte mi, že levné sklo z hobby marketu má jinou teplotu tavení a dělá neplechu.
- Bezpečnostní pomůcky. Ale jo, rukavice a ochranné brýle taky musely být. Nejdřív jsem si myslela, že to je zbytečnost, ale stačilo jedno jiskření a jsem ráda, že jsem je měla.
Jak jsem vybrala tu správnou půjčku
Tady musím být upřímná – nechtěla jsem skočit na první inzerát, který slibuje peníze do deseti minut. Sedla jsem si a porovnala jsem si nabídky. Víte, na co si dát pozor? Není to jen o úrokové sazbě. Jde hlavně o RPSN, což je takové to číslo, které vám řekne, kolik vás to bude stát doopravdy. Když jsem to propočítala, tak jsem si vzala menší spotřebitelský úvěr, kde jsem měla pevnou měsíční splátku.
A možná vás napadne, proč jsem nešla do banky. Šla jsem. Ale jako OSVČ, která začíná teprve druhým měsícem, jsem měla smůlu. Banka chce historii, výpisy, podnikatelský plán. Přes internetovou půjčku to bylo jednodušší, i když jsem si byla vědoma, že úrok bude o něco vyšší. Ale já jsem to brala tak, že je to investice do nástrojů, díky kterým mi ten nápad začne vydělávat.
Prvních čtrnáct dní bylo chaotických
Když pec dorazila, byla jsem jako malá holka, co dostane novou panenku. Ale to nadšení rychle opadlo, když jsem zjistila, že první dva svícny vypadají spíš jako rozteklá brambora než jako dekorace. M