Nebaví vás pořád prosit vnuka o pomoc?
Znáte to. Přijde mail, vy na něj koukáte jak z jara, SMSka od banky – hrůza. A hlavně ta věčná závislost na dětech nebo vnoučatech. “Babi, vždyť jsem ti to ukazoval minule!” Jasně, ukazoval. Jenže když to po pár dnech nevidíte, je to zase cizí řeč. A přesně proto mě napadlo, jestli by nestálo za to vzít to do vlastních rukou. A nebojte, nemluvím o tom, že byste se měli učit programovat. Mluvím o tom, že si konečně objednáte léky přes internet, napíšete vnoučeti zprávu bez překlepů nebo si pustíte ten seriál, na který všichni koukají.
Proč zrovna půjčka na kurz?
Přiznám se, že když jsem poprvé slyšela o “půjčce na kurzy pro seniory”, říkala jsem si – to je snad legrace? Půjčovat si na školu v důchodu? Ale pak mi došlo, že je to vlastně geniální. Ne každý má doma tisícovku nebo dvě jen tak ležet ladem, zvlášť když je důchod skromný. A přitom právě tyhle kurzy vám můžou otevřít dveře k úsporám. Najednou si porovnáte ceny zboží, najdete levnějšího dodavatele energií, nebo si pošlete žádost o příspěvek na bydlení, aniž byste museli stát hodinu na poště. Ta půjčka není dluh – je to investice do vlastní svobody.
Co všechno se na takovém kurzu naučíte?
Lidi se mě často ptají, jestli to není jenom “klikání myší”. Ale ono je to mnohem víc. Třeba tyhle věci:
- Jak si založit a spravovat bankovní účet online. Už žádné fronty na pobočce, žádné složité papírování.
- Jak bezpečně nakupovat. Poznáte falešný e-shop od toho pravého, necháte se vést krok za krokem.
- Jak si pustit videohovor s rodinou. Vnoučata budou nadšená, že na ně babička konečně nemává jen přes fotku.
- Základy práce s mobilem nebo tabletem. Žádné strašáky, jen to, co skutečně využijete.
- Jak si najít informace o lécích, doktorech nebo úřadech. Všechno z tepla domova.
Můj vlastní příběh z kurzu
Moje sousedka paní Božena (74 let) si na kurz půjčila 3 000 korun. Měla z toho respekt, že to nezvládne. Prý jí hlava nebere. A víte co? Po čtrnácti dnech mi nadšeně volala, že si objednala knížku z internetového knihkupectví SAMA. Bez cizí pomoci. A že jí přišla za dva dny domů. Říkala: “Konečně mám pocit, že nejsem úplně mimo.” A přesně o tom to je. Ta půjčka se jí vrátila nejen v penězích (ušetřila za poštovné a drahé nákupy v místním krámku), ale hlavně v sebevědomí.
Kolik to vlastně stojí a jak na to?
Kurzy pro seniory nejsou žádná drahá záležitost. Pohybují se od pár stokorun až po pár tisíc, podle toho, jestli je to intenzivní kurz nebo jen pár hodin. A pokud máte opravdu skromný důchod, existují i speciální nabídky nebo dotace od měst. Půjčka na ně je rychlá, často bez zbytečného papírování a s nízkým úrokem. Stačí si najít organizaci, která tyhle kurzy pořádá – třeba v Domově pro seniory, v knihovně nebo v neziskovce. Zeptejte se jich, jestli mají nějakou spolupráci s bankou nebo úvěrovou společností. Mnohdy vám poradí sami.
Nebojte se toho
Vím, že slovo “půjčka” zní strašidelně. Ale představte si to jako takovou berličku, která vám pomůže udělat krok do světa, o kterém jste dosud jen slyšeli. Když se naučíte ovládat počítač nebo telefon, nebudete muset nikoho prosit. A to je pocit, který se nedá zaplatit. Nevěřili byste, kolik radosti může přinést obyčejné odeslání fotky nebo napsání komentáře pod příspěvek vnoučete.
Tak se na to podívejte, zkuste si najít kurz, který vás láká. A klidně si na něj půjčte. Není to žádná ostuda, naopak – je to známka odvahy. Odvahy chtít se učit i v sedmdesáti