Když se z novin stane umění aneb Jak si půjčit na vlastní papírnu

Proč mě vůbec napadlo dělat si papír doma?

Všechno to začalo jedné deštivé neděle, když jsem třídila staré časopisy a letáky. Místo abych je hodila do modrého kontejneru, začala jsem přemýšlet, co by se z nich dalo udělat. A pak mě napadlo – proč si vlastně nevyrobit vlastní papír? Ne ten kancelářský, ale něco s duší, s nerovnými okraji, s kousky květin nebo nití. Jenže jak už to bývá, nápad byl skvělý, ale moje vybavení domácnosti na to nebylo připravené. A tak jsem začala zjišťovat, co všechno bych potřebovala a hlavně – kde na to vzít peníze.

Co všechno budete vlastně potřebovat?

Než se vrhnete na hledání financí, je dobré si udělat seznam. Nejde jenom o nějaké síto a starý mixér. Pokud to chcete dělat pořádně a hlavně pravidelně, budete potřebovat trochu víc. Já jsem si na začátku myslela, že mi stačí kuchyňské náčiní, ale opak byl pravdou. Když jsem pak viděla, co všechno se dá pořídit, a hlavně za jaké peníze, málem jsem to vzdala.

Základní výbava, bez které se neobejdete:

• Čerpací lis nebo ruční lis na papír – to je srdce celé dílny. Bez něj bude váš papír spíš plstěný nežlisovaný.
• Sada rámů a sít (formát A5 až A3) – čím víc jich máte, tím víc můžete experimentovat s velikostí.
• Holandr nebo pořádně výkonný mixér – ne ten obyčejný, který spálíte při prvním drcení starých krabic.
• Plstěné filcovací desky a savé textilie – na přebírání a sušení jednotlivých listů.
• Odsavač na vodu (vakuová pumpa) – pokud to myslíte opravdu vážně a nechcete čekat hodiny, než papír uschne.

Když jsem si to všechno sečetla, vyšla mi částka, která mě mírně řečeno zaskočila. Nový lis stojí klidně několik tisíc korun, kvalitní sady rámů taky nejsou zadarmo. A když k tomu přičtete lis na suché květiny a barvení buničiny, je to skoro jako pořídit si nové kolo.

Kde vzít peníze? Nejdřív jsem myslela, že to vzdám

Nejsem typ, co by si bral půjčku na cokoliv, co se mu zlíbí. Ale tady jsem cítila, že to není jen rozmar. Měla jsem v hlavě konkrétní plán – dělat originální přáníčka a deníky na dárky, a když to půjde, tak je i někde prodávat. Jenže banky a jejich standardní „půjčka na cokoliv“ mají jednu nevýhodu – schválení trvá, papírování je nekonečné a vy potřebujete věci hned, protože nadšení (a hlavně naskladněné staré noviny) vám nevydrží věčně.

Pak mi kamarádka poradila, ať se podívám po nebankovních půjčkách online. Říkala, že to sice není pro každého, ale že když si člověk pohlídá podmínky a RPSN, dá se na tom stavět. Říkala jsem si: „Proč ne? Vždyť jde o investici do sebe a do koníčka, který mě může i živit.“

Na co si dát pozor při výběru „papírové“ půjčky

Než jsem klikla na tlačítko „Odeslat žádost“, udělala jsem si malý průzkum. A to vám doporučuji taky. Není to žádná věda, ale chce to chladnou hlavu. Jde o to, abyste si nepůjčili víc, než skutečně potřebujete, a hlavně abyste neskočili na první nabídku s úrokem, který vám rozpustí hlavu i ten nový lis.

• Porovnejte si RPSN, ne jen úrokovou sazbu. Často se stává, že nízký úrok je do počtu, ale poplatky za sjednání to doženou. Dneska už většina webů má kalkulačky, kde si to spočítáte za minutku.
• Délka splatnosti. Na vybavení dílny se vyplatí kratší doba splácení, klidně 6–12 měsíců. Nebudete pak platit starý lis ještě dlouho poté, co vás přejde první nadšení a přestanete ho používat.
• Možnost mimořádné splátky. Mně osobně to přišlo důležité, protože když se mi na Vánoce prodají tři sady přáníček, chci mít možnost poslat jim víc peněz najednou, a tím si snížit úrok.

Nakonec jsem si půjčila patnáct tisíc korun od jedné společnosti, která se tvářila docela vstřícně, a peníze jsem mě