Jak to všechno začalo: od nápadu k haldě bavlny
Pamatuju si to přesně. Ležela jsem na gauči, projížděla Instagram a najednou – bum. Video nějaké holky z Brna, která máčela bílé tričko v kotli s cibulovou slupkou a výsledek byl tak nádherný, že jsem málem upustila telefon. “Tohle chci dělat,” řekla jsem si nahlas. A pak přišla realita. Koupit kilo bavlny, škrob, barviva na batiku, vosk, štětce, fixační prostředky… to všechno stojí peníze. A já zrovna v té době měla prázdnou peněženku po zaplacení nájmu.
Proč se nebát říct si o “půjčku na materiál”
Dlouho jsem si myslela, že půjčka je jen na auto nebo na rekonstrukci bytu. Ale pak mi jedna známá, co maluje hedvábí, řekla: “Víš, že si můžeš vzít půjčku cíleně na materiál? Já to tak dělám, když mi dojde barva na šátky.” A mě to osvítilo. Půjčka na nákup materiálu není o tom, že bych byla neschopná – je to investice do toho, co mě baví.
Co všechno jsem si za tu půjčku pořídila
- Bavlněné plátno a staré povlečení – ideální na batiku, protože nasákne barvu jako houba.
- Speciální barviva na batikování – ne ty z drogerie, které vyblednou po prvním praní, ale profesionální fixační barvy.
- Vosk a nástroje na resist techniku – klasický tjanting, který jsem si musela objednat z e-shopu.
- Štětce, houbičky a provazy – na shibori, tu japonskou techniku skládání a svazování.
- Ochranné pomůcky – rukavice a zástěra, protože modrá barva mi jednou zůstala na tričku celý týden.
- Volnost zkoušet nové techniky – nemusela jsem šetřit na barvách a dělat kompromisy.
- Koupit kvalitnější materiál – levná bavlna se po prvním praní srazila a barva pustila. S půjčkou jsem si mohla dovolit tu s vyšší gramáží.
- Udělat první várku na prodej – bez stresu, že nestihnu zaplatit účty.
Když jsem si to všechno sepsala, vyšlo to na nějakých šest tisíc korun. A já si řekla: “Proč ne?” Vzala jsem si malou půjčku na tři měsíce, abych měla klid na experimentování.
Batikování jako terapie i byznys
První pokusy byly katastrofa. První tričko vypadalo jako kdyby na něj šlápnul slon v blátě. Ale pak jsem pochopila, že vosk se nanáší pomalu a že voda musí být přesně 60 stupňů. A najednou to začalo fungovat. Z triček se staly šátky, z šátků ubrusy, a z ubrusů dárky pro kamarádky. A pak mi jedna napsala: “Hele, tohle bych si koupila.” A já si uvědomila, že bych z toho mohla mít i přivýdělek.
Co mi půjčka umožnila – kromě barvení
Jak na to: půjčka bez zbytečných formalit
Nebudu lhát, bála jsem se papírování. Ale nakonec to bylo jednoduché. Našla jsem si online půjčku, kde stačilo vyplnit pár údajů a potvrdit příjem. Za den byly peníze na účtě. Hlavní je číst podmínky – já si vzala jen malou částku na krátkou dobu, aby mě úroky nesežraly. A když jsem pak prodala prvních deset batikovaných tašek, měla jsem radost, že se to vrátilo rychleji, než jsem čekala.
A víte co? Když teď sedím u kotle, kde se vaří nová várka modré batiky, cítím tu vůni barviva a slyším bublání vody – přijde mi to jako ta nejlepší investice do vlastní kreativity. Že jsem si na to půjčila? No a co. Hlavně že mám ruce od barvy a duši lehkou.