Před dvěma lety jsem stála v kuchyni s hrncem vosku, pytlíkem mořské soli a hlavou plnou nápadů. Jenže mezi mnou a vysněnou dílnou stál jeden malý problém – peníze. Neměla jsem našetřeno na pořádné vybavení, formy ani zásobu kvalitních surovin. A tak jsem začala přemýšlet o půjčce. Nebylo to snadné rozhodnutí, ale dneska, když se dívám na regály plné svíček, vím, že to byl jeden z nejlepších kroků, co jsem udělala.
Proč jsem vůbec potřebovala půjčku
Domácí výroba bylinných svíček s mořskou solí není žádná levná zábava. Na začátku jsem si vystačila se starým hrncem a silikonovými formičkami z drogerie. Ale jakmile jsem chtěla dělat větší série a prodávat na trzích, narazila jsem. Kvalitní sójový vosk, esenciální oleje, sušené bylinky, mořská sůl bez přísad – to všechno něco stojí. A pak tu byla ještě výroba etiket, obalů a pronájem stánku. Celkem mi chybělo asi 25 tisíc korun.
Jak jsem vybírala půjčku
Nejdřív jsem obešla banky. Tam mě ale odradily složité podmínky a fakt, že jako OSVČ bez dlouhé historie jsem pro ně nebyla dost atraktivní. Pak jsem narazila na nabídky nebankovních půjček. U těch je to rychlejší, ale taky dražší. Nakonec jsem si vybrala kompromis – menší půjčku od ověřené nebankovní společnosti s možností předčasného splacení bez poplatku.
- Úrok – Srovnala jsem si RPSN u pěti nabídek. Rozdíly byly klidně 15 %.
- Doba splácení – Zvolila jsem 18 měsíců, abych měsíčně platila co nejmíň.
- Poplatek za předčasné splacení – Tohle je past. Některé firmy si účtují i 5 % z zbývající jistiny.
- Recenze – Prolouskala jsem diskuze na fórech. Ne všechno, co vypadá jako výhodná nabídka, je bezpečné.
Co jsem za půjčku pořídila
Peníze jsem nerozfofrovala. Měla jsem přesný seznam. Nejvíc mě stála tavná nádoba s regulací teploty – asi 3 500 Kč. Dále formy na svíčky (silikonové i kovové), knoty s držáky, stojan na knoty, digitální teploměr, přesnou váhu, sušené bylinky z farmy, himálajskou mořskou sůl a esenciální oleje v bio kvalitě. Zbytek šel na etikety, sklenice a první várku obalového materiálu.
Moje první výrobní šlamastyky
První svíčky dopadly katastrofálně. Sůl se usadila na dně a knoty hořely křivě. Zjistila jsem, že mořská sůl se musí přidávat až do mírně ztuhlého vosku, ne do tekutého. A taky že hrubá sůl je lepší než jemná – víc vynikne. Kdybych si tehdy půjčila víc, mohla jsem si koupit i vakuovou komoru na odstranění bublinek. Ale to už bych byla rozmařilá.
Jak jsem splácela a co mi to dalo
Měsíční splátka byla 1 600 Kč. Ze začátku to bolelo, protože prodeje byly pomalé. Ale jak se svíčky dostaly do dvou lokálních obchodů a na jeden adventní trh, začalo to fungovat. Během půl roku jsem splácela jen z výdělku z prodeje. Půjčku jsem nakonec splatila o tři měsíce dřív, protože jsem si našetřila na větší splátky.
Poučení pro příště
Kdybych do toho šla znovu, udělala bych dvě věci jinak. Za prvé, půjčila bych si o pět tisíc víc na lepší tavnou nádobu hned na začátku. Za druhé, vyjednala bych si delší dobu splácení, abych měla větší rezervu na měsíce, kdy se nedaří. A taky bych si před podpisem smlouvy přečetla každé malé písmeno. Fakt každé.
Dneska mám dílnu v garáži, tři stálé odběratele a na kontě dost na to, abych si mohla dovolit experimentovat s novými vůněmi. Půjčka mi pomohla přeskočit fázi, kdy člověk jen sní a nemůže se pohnout. Není to cesta pro každého, ale pro mě to byl nakopávač, který mi dal přesně to, co jsem potřebovala – čas a prostor tvořit.