Proč jsem vůbec začala řešit fermentované šťávy

Přiznám se, že ještě před dvěma lety byla pro mě fermentace něco mezi kvašeným zelím od babičky a chemickým pokusem v kuchyni. Pak mi ale kamarádka dala ochutnat domácí fermentovanou mrkvovo-zázvorovou šťávu a já byla v šoku. Ta jemná perlivost, lehká kyselost a pocit, že piju něco, co mi doslova dělá dobře na střeva… Okamžitě jsem chtěla takovou výrobu zavést domů. Jenže ono to chce víc, než jen pár sklenic a kus hadru na přecezení.

Když si totiž chcete vyrábět fermentované zeleninové šťávy pravidelně a hlavně bezpečně, potřebujete pořádný odšťavňovač (nejlépe pomalý, šnekový), fermentační nádoby se vzduchovým ventilkem, skleněné lahve s pojistnými uzávěry, teploměr, pH metr a klidně i digestoř, když to chcete dělat ve větším. A to už je balík peněz, který z běžného rodinného rozpočtu jen tak nevyčarujete.

Kolik to vlastně stojí, než začnete „kvasit“ profesionálně

Nejprve jsem si řekla, že to zkusím jen tak, na koleně. Koupila jsem levný odstředivý odšťavňovač za osm set korun. Výsledek? Šťáva byla kalná, rychle oxidovala a fermentace byla spíš loterie. Po třech pokusech, které skončily v dřezu, jsem pochopila, že to chce pořádné vybavení.

    • Pomalý odšťavňovač (šnekový): 6 000 – 15 000 Kč. Šnekový lis je pro fermentaci zásadní, protože nevytváří teplo a do šťávy se nedostává tolik kyslíku. Tohle je základ.
    • Fermentační sklenice se vzduchovým ventilkem (Kilner nebo podobné): 300 – 700 Kč za kus. Potřebujete aspoň 4–5 kusů.
    • Skleněné lahve s flip-off uzávěrem: 50 – 100 Kč za kus, ale na začátek jich je potřeba minimálně 20.
    • Digitální pH metr a teploměr: 800 – 1 500 Kč. Bez měření pH se vám může stát, že se vám šťáva zkazí, nebo naopak bude příliš kyselá.

Když si to sečtete, jste na nějakých 12 000 až 20 000 korun. A to jsem ještě nepočítala nerezové mísy, utěrky, nebo pořádnou škrabku na zázvor. A přesně v tu chvíli jsem si uvědomila, že tahle investice je nad moje aktuální možnosti. A tehdy přišla na řadu půjčka.

Jak jsem financovala svoji „fermentační dílnu“ a proč se toho nebojte

Vůbec se nestydím za to, že jsem si na vybavení vzala úvěr. Naopak, beru to jako investici do zdraví a do koníčka, který mi šetří peníze za drahé bio šťávy z obchodu (které stejně většinou pasterizované, a tím pádem o výhodné bakterie přijdete). Nechtěla jsem ale jít do žádné „rychlopůjčky“ s úrokem 30 % ročně, to je šílenost. Sháněla jsem něco, kde si můžu půjčit na vybavení domácnosti a splátky mi nepřevýší to, co jsem do té doby dávala za kupované šťávy a doplňky stravy.

Nakonec jsem využila neúčelovou půjčku od své banky, kde jsem už měla běžný účet. Chtěla jsem 18 000 Kč, splatnost 24 měsíců. Vyšlo mě to na nějakých 830 korun měsíčně. Musím říct, že to byl jeden z nejlepších finančních tahů, co jsem udělala. Proč? Protože to není půjčka na dovolenou nebo na nový mobil. Je to půjčka na něco, co mi každý den vyrobí litr živé tekutiny, která mi nahrazuje probiotika z lékárny za 500 korun měsíčně.

Pokud zvažujete podobnou cestu, vyplatí se sledovat i třeba úvěr od partnerských společností vaší banky, kde často bývají akce se zvýhodněnou sazbou, pokud si sjednáte půjčku online s rychlým schválením. Mně třeba vyšla mnohem lépe než klasická spotřebitelská půjčka od jiné společnosti, kde bych měla zbytečný poplatek za zpracování.

Na co si dát pozor, než podepíšete cokoli na fermentační techniku

Nechci tu dělat poradnu, ale mám pár střípků z vlastní zkušenosti, které vám ušetří nervy a peníze:

  • Rozdělte si nákup do etap. Nemusíte hned kupovat všechno za 20 tisíc. Začněte s kvalitním odšť