Když jsem před dvěma lety poprvé ochutnala domácí mandlové máslo od své kamarádky, byla jsem v šoku. Ne proto, že by chutnalo jinak než to kupované. Ale tím, jak bylo krémovější, voňavější a prostě „živější“. Od té doby jsem si v hlavě nosila myšlenku, že si taky pořídím nějaký ten přístroj na výrobu rostlinných mlék a ořechových másel. Jenže pak přišlo zjištění, že tyhle „hračky“ nejsou zrovna levné.
A právě o tom chci mluvit. Ne o tom, jak je to super (to víš), ale o tom, jak si to celé můžeš dovolit, aniž bys musela škrtat v rodinném rozpočtu. Řeč je o úvěru, ale ne takovém, co tě vyděsí. Spíš o chytrém kroku, který se ti vrátí v podobě zdravějšího jídla a menších měsíčních výdajů za drahé alternativy z obchodu.
Proč vůbec investovat do vlastní výroby? Počítali jste to?
Já vím, na první pohled to vypadá jako zbytečnost. Proč si kupovat mlýnek za pět tisíc, když si můžu koupit hotové mandlové máslo za dvě stovky? Jenže tady je ten háček: kvalitní ořechová másla bez přidaného cukru a palmového tuku stojí klidně 300 Kč za 250 g. A to si dáme jen jednu sklenici měsíčně. Když si doma nameleš vlastní, vyjde tě kilogram mandlí na zhruba 350–400 Kč a máš z něj skoro kilo másla. Ušetříš klidně polovinu.
A rostlinná mléka? To je vůbec kapitola sama pro sebe. Krabice mandlového mléka za 60 Kč, ve které je možná pět procent mandlí a zbytek voda a zahušťovadla. Domácí verze je hustší, chutnější a hlavně bez éček.
Když to spočítáš reálně: za kolik se ti to vrátí?
Pojďme si to udělat jednoduše. Kvalitní přístroj na ořechová másla, který zvládne i mletí na pastu (např. s keramickým nebo ocelovým kamenem), stojí kolem 6 000–9 000 Kč. Někdo sáhne po levnější variantě za 3 500 Kč, která ale často nesplní očekávání. Já bych doporučila investovat do té vyšší třídy, protože to prostě chce výkon.
Když spočítám, že měsíčně utratím za ořechová másla a rostlinná mléka aspoň 1 200 Kč (a to jsme zmlsní a kupujeme ty dražší značky), tak se mi investice vrátí zhruba za 6–8 měsíců. A to si ještě k tomu připočti, že začneš experimentovat a vyrábět kešu smetanu, lískooříškovou pomazánku nebo domácí seitan. Najednou z tebe je domácí barista i raw food kuchař.
Půjčka na vybavení: kdy to dává smysl?
Nebudu ti nalhávat, že každý musí mít hned ten nejdražší stroj. Ale pokud víš, že tohle je cesta, kterou chceš jít dlouhodobě, půjčka na vybavení do domácnosti může být naprosto logickým řešením. Nejde o žádný velký úvěr. Bavíme se o částkách, které bys normálně dala za pár večeří v restauraci.
Osobně jsem si vzala menší spotřebitelský úvěr přes internetové srovnávače. Nechtěla jsem řešit banku, pobočky a papírování. Nakonec to byla formalita, kterou jsem vyřídila z pohodlí obýváku. Důležité je ale nepůjčovat si na věci, které můžeš odložit. Pokud máš starší mixér, který zvládne i tuhé ořechy (po delší době), možná nepotřebuješ hned profi mlýnek. Ale pokud ho používáš denně a po roce si říkáš, že je to ono, tehdy to má smysl.
Na co si dát pozor při výběru „půjčky na mlýnek“?
- RPSN versus úrok – nesleduj jen úrok, ale celkovou roční procentní sazbu nákladů. Často se v tom skrývají poplatky za sjednání nebo vedení úvěru.
- Doba splatnosti – kratší splatnost = menší přeplatek, ale vyšší měsíční splátka. Já zvolila 12 měsíců, ať to mám rychle za sebou. Splátka byla asi 700 Kč měsíčně, což je jako jedna krabice kvalitního kešu mléka týdně.
- Možnost předčasného splacení – vždycky si ověř, jestli můžeš úvěr doplatit dřív bez sankcí. Člověk nikdy neví